Kalendárium

1917

1. července přichází v Praze v rodině nakladatele Františka Topiče na svět dcera Milada. Otec Jaroslav Topič, syn Františka Topiče, se podílí na vedení firmy od roku 1913. Matka Milada Topičová je zaměstnankyní nakladatelství, později po jeho prodeji se stává majitelkou nakladatelství Topičova edice, autorkou kuchařských knih a překladatelkou.

1928

Do roku 1933 navštěvuje Milada Vyšší dívčí školu v Praze, studia nedokončí.

1933

Na pozvání manželky norského spisovatele Ingeho Krokanna Gunnvor Krokannové podniká první cestu do Norska. Je jí šestnáct let a v Norsku vyučuje děti statkáře, u něhož bydlí.

1934

V Praze se vdává za norského malíře Hallvarda Blekastada. Několik let žijí v Lomu, později si postaví dům v manželově rodném Gausdalu, který nazvou Bu (v překladu přeneseně domov).

1936

Na svět přichází první ze sedmi dětí, syn Ivar Bygg.

1936

V nakladatelství F. Topič vychází Miladin první překlad, historický román Vichr z hor od Ingeho Krokanna (Praha: F. Topič).

1936

Umírá Miladin otec Jaroslav Topič.

1936

Po prodeji Topičova nakladatelství Jaroslavu Stránskému pokračuje Miladina matka v tradici nakladatelského podnikání pod hlavičkou nové firmy s názvem Topičova edice.

1939

Na svět přichází druhý syn Tor Arin.

1939

V českém překladu Milady Blekastadové vychází román Tarjeie Vesaase Vraní koně (Praha: Topičova edice.)

1939

Milada Blekastadová publikuje knihu českých pohádek Tsjekkiske eventyr (Oslo: Det Norske Samlaget), která se stává jejím prvním překladem z češtiny do norštiny. Jedná se o výběr pohádek Boženy Němcové, Karla Jaromíra Erbena a Beneše Metoda Kuldy ilustrované Mikolášem Alšem.

1941

Umírá její dědeček František Topič.

1942

Na svět přichází třetí syn Grimalde Jan.

1942

V nakladatelství Topičova edice jí vychází další překlad, román Závějemi Ingeho Krokanna.

1945

Na svět přichází čtvrtý syn Hallvard Hogne.

1946

V překladu Milady Blekastadové vychází kniha Jana Karafiáta Broučci (Billefolket, Oslo: Dreyer).

1947

Na svět přichází dcera Ragnhild Unn.

1949

Na svět přichází pátý syn Vidar Bendik Christopher.

1951

Na svět přichází poslední ze sedmi dětí, dcera Live Maria.

1955

V Norsku vychází další kniha pohádek v překladu Milady Blekastadové. Výbor Tsjekkiske og slovakiske eventyr (Oslo: Det Norske Samlaget) obsahuje jak české, tak slovenské pohádky.

1955

V překladu Milady Blekastadové vychází Komenského Labyrint světa a ráj srdce (Verdsens labyrint og hjartans paradis, Oslo: Dreyer). Překlad zaujme profesora Olafa Brocha a docenta Arneho Gallise z Univerzity v Oslu a Milada Blekastadová získává stipendium na výzkum. Ten ústí v roce 1969 v doktorskou disertaci a rozsáhlou monografii o Komenském.

1957

Do roku 1987 vyučuje Milada Blekastadová na Univerzitě v Oslu dějiny české literatury. Přednášky postupně vycházejí ve dvou svazcích.

1958

Vydává první díl přednášek o české literatuře Millom aust og vest (Mezi východem a západem, Oslo: Universitetsforlaget).

1959

V Norsku vychází několik překladů knih Karla Čapka. Kniha Čapkových pohádek Tsjekkiske eventyr (Oslo: Fonna) obsahuje Pohádku pošťáckou, Druhou loupežnickou pohádku a Velkou policejní pohádku. Ve stejném roce ve stejném nakladatelství vychází také Povětroň (Meteor, Oslo: Fonna) a Továrna na absolutno (Atomkraft på ville vegar, Oslo: Fonna).

1961

Umírá její matka Milada Topičová.

1965

V norském překladu Milady Blekastadové vychází novela Josefa Bora Terezínské Rekviem (Rekviem i Terezin, Oslo: Dreyer).

1966

Umírá Hallvard Blekastad.

1967

V září se v Olomouci koná mezinárodní konference věnovaná Komenského Obecné poradě o nápravě věcí lidských, jíž se účastní 133 účastníků ze 17 zemí. Milada Blekastadová přednáší referát o kompozici Obecné porady a upevňuje kontakty s českými komeniology Janem Patočkou, Antonínem Škarkou a Julií Novákovou.

1968

V norském překladu Milady Blekastadové vychází román Sekyra Ludvíka Vaculíka (Øksa, Oslo: Det Norske Samlaget). Na pozvání norského nakladatele u příležitosti vydání knihy cestuje Ludvík Vaculík s manželkou Madlou do Norska, kde se osobně seznamuje s Miladou Blekastadovou. Tím začínají léta vřelého přátelství a vzájemných návštěv. Ludvík Vaculík později o Miladě a jejím překladatelském díle v rozhovoru pro Lidové noviny prohlásí: „Na tomto příběhu a výsledku je až otřesně zvláštní to, že přítomnost nějaké národní literatury na cizím území záleží na jednom člověku.“ (Lidové noviny, 8. 7. 1997).

1968

Milada Blekastadová se dostává do kontaktu s disentem a začíná překládat samizdatovou literaturu. V srpnu 1968 poskytuje norským médiím bezprostřední zprávy z okupovaného Československa.

1968

V překladu Milady Blekastadové vychází kniha Ivana Klímy Hodina ticha (En times taushet, Oslo: Cappelen).

1969

Za překlad románu Sekyra Ludvíka Vaculíka je Miladě Blekastadové udělena Bastianprisen, výroční cena Svazu norských překladatelů.

1969

Univerzita v Oslu uděluje Miladě Blekastadové titul doktorky filozofie. Jedním ze dvou oponentů její disertační práce s názvem Comenius: Versuch eines Umrisses von Leben, Werk und Schicksal des Jan Amos Komenský je jeden z nejvýznamnějších českých filozofů Jan Patočka. Druhým oponentem je norský slavista a literární vědec Erik Krag.

1970

Stává se státní stipendistkou, což jí umožňuje vědecky pracovat až do konce života.

1971

V jejím překladu vychází v norštině druhá kniha Ludvíka Vaculíka, Morčata (Marsvin, Oslo: Det Norske Samlaget).

1972

Divadlo pracujících v Gottwaldově uvádí v překladu Milady Blekastadové hru Erika Kraga Balada o Hilébii (Bezdětná).

1975

V norském překladu Milady Blekastadové vychází román Milana Kundery Život je jinde (Livet er et annet sted, Oslo: Gyldendal Norsk Forlag).

1978

Knižně vychází druhý díl přednášek o dějinách české literatury pod názvem Millom bork og ved (Mezi mlýnskými kameny; Oslo: Det Norske Samlaget).

1978

Milada Blekastadová publikuje v norském překladu román Milana Kundery Valčík na rozloučenou (Avskjedsvalsen, Oslo: Gyldendal Norsk Forlag).

1979

Milada Blekastadová se krátce po smrti Jana Patočky prostřednictvím překladu Patočkových Kacířských esejí do norštiny, který pořizuje ve spolupráci s Torem Frostem, podílí na vydání sbírky Patočkových filozofických esejů Kjetterske studier i historiens filosofi med et tillegg: Jan Patočka og Charta 77 (Oslo: Tanum-Norli, 1979). Návrh k vydání podává sama – jde o vyústění jejích dlouholetých profesních i přátelských styků s tímto českým filozofem.

1980

V jejím překladu do norštiny vychází Kniha smíchu a zapomnění (Latterens og glemselens bok, Oslo: Gyldendal Norsk Forlag) Milana Kundery.

1982

Další knihou v jejím překladu je psychologický román Alexandra Klimenta Nuda v Čechách (I dødvanne, Oslo: Cappelen).

1983

Na počest stého výročí narození svého manžela vydává Milada Blekastadová knihu Hallvard Blekastad: Glimt frå eit kunstnarliv (Hallvard Blekastad: Záblesky ze života umělce, Oslo: Universitetsforlaget).

1987

V jejím překladu do norštiny vycházejí Havlovy Dopisy Olze (Brev til Olga: tanker fra fengslet, Oslo: Aschehoug).

1988

Milada Blekastadová získává v Praze Cenu edice Petlice za překlady samizdatových autorů.

1989

V Norsku vychází její překlad knihy Václava Havla Dálkový výslech (Fjernforhør: samtale med Karel Hvíždala, Oslo: Gyldendal Norsk Forlag).

1990

Milada Blekastadová překládá pro nakladatelství Gyldendal tři hry Václava Havla (Audience, Protest, Vernisáž a úvodní esej Slovo o slově), které vycházejí ve sbírce Vaněk-trilogien: innledet av essayet „Et ord om ordet“ (Oslo: Gyldendal Norsk Forlag).

1990

Dalším Havlovým dílem v norském překladu se stává kniha Do různých stran (Forsøk på å leve i sannhet, Oslo: Gyldendal Norsk Forlag).

1992

3. a 4. dubna 1992 se na Univerzitě v Uppsale koná mezinárodní konference u příležitosti 400. výročí narození J. A. Komenského. Milada Blekastadová patří k jejím iniciátorkám a proslovuje zde úvodní přednášku.

1992

V souvislosti s oslavami 400. výročí úmrtí J. A. Komenského dostává pamětní medaili ke 100. výročí založení České akademie věd a umění.

1994

V norském překladu Milady Blekastadové vychází jediná kniha Daniely Hodrové, román Podobojí (Dobbeltliv, Oslo: Gyldendal Norsk Forlag).

1994

Milada Blekastadová odborně spolupracuje na inscenaci Peer Gynt, kterou v Národním divadle v Praze režíruje její dlouholetý přítel Jan Kačer.

1995

Norské nakladatelství Ex libris vydává překlad Cesty na sever Karla Čapka (En reise til Norden, Oslo: Ex libris), na jehož překladu se podílejí Milada Blekastadová a Katrine Blekastadová.

1997

Prezident Václav Havel uděluje Miladě Blekastadové za celoživotní práci medaili Za zásluhy.

1998

Milada Blekastadová zakládá Nadační fond Františka Topiče. Hlavním cílem fondu je podporovat formou stipendií mladé vědce a další tvůrčí osobnosti zabývající se zejména českou literaturou, historií a filozofií.

2003

Milada Blekastadová umírá v Oslu dne 25. října. Dle svého přání je pohřbena v rodinné hrobce Topičových na Olšanských hřbitovech v Praze.

(zpracovala Adéla Mertlová)